Jestliže existuje něco, co je rozhodujícími faktory při pěstování skalniček, pak je to světlo, voda a druh půdy. Světlu a vodě se rostlinky dokáží dobře přizpůsobit, ale o půdě už to tak neplatí. Je velmi důležité provzdušňování a přiměřená závlaha a to nejen pro pohyb ale i podporu mikroorganismů. Zásadní je tedy složení dané půdy. Složení má určité fyzikální a chemické vlastnosti, které jsou pro spoustu rostlinných druhů odlišné. Z fyzikálních vlastností to je vodní výpar, propustnost zeminy nebo vzdušnost, ale i další. Z těch chemických jsou nejdůležitější zásaditost a kyselost.
netřesk na kameni
U skalniček je také důležité rozlišovat, jaký je vztah k vápníku. Ty, které jej vyžadují, jsou vápnomilné. Těm ostatním se říká vápnostřežné. Životní podmínky rostlin bychom nikdy neměli brát na lehkou váhu. Je důležité o nich uvažovat vždy, když uvažujete o vysazování do zahradní skalky . Věřte nebo ne, ale opravdu se nevyplácí bez rozmyslu sadit jednu rostlinku vedle druhé. Teoretická příprava je nesmírně důležitá. Ne každá rostlinka totiž potřebuje vápencovou půdu. Některým může dokonce křemičité složení vadit. Některé jsou dokonce velmi citlivé na těžké kovy, jako je například měď nebo olovo.
Drtivá většina skalniček se spokojí s čerstvě hnojenou půdou a to pouze přírodními hnojivy. Písčitá půda je velmi lehká, ale zase na druhou stranu propouští vodu a lze ji kombinovat se zahradním kompostem. Dokonce i s rašelinou nebo kravincem.
červený skalničky
Těžkou jílovitou zeminu lze odlehčit rašelinou nebo koňským hnojem. Dá se ale také rašelinou nebo malým množstvím hrubozrnného písku.
Jestli je něco, co některé rostliny vyžadují, pak je to drnovka. Lze ji jednoduše vyrobit. Jak? Tak, že budete na sebe vrstvit travní drny travou dolů anebo mezi dvě vrstvy drnů travou k sobě budete vkládat směs rašeliny a hovězího hnoje. Někdy je mnohem lepší použít místo hnoje zahradní kompost. Záleží ale samozřejmě na vás, pro co se rozhodnete.